Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rodina a její role ve vnímání současné zdravotnické etiky
Teubner, Michal ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomovápráce se zabývá tématem rodiny a přístupu k ní v kontextu současné zdravotnické etiky. V úvodupopisuje vnímánírodinyz pohleduvybranýchhumanitnícha společenských věd a stanovuje prvky, které jsou společné pro všechny obory včetně zdravotnictví. První část se pak zabývá vývojem vztahu mezi lékařem, pacientem a jeho rodinou a to od paternalistickéhovztahupřesinformovaný souhlas až po dříve vyslovené přání. Jednotlivé instituty dává do spojitosti s legislativními i etickými normami a poukazuje na dilemata v jejich chápání. Současně řeší možnosti zapojení rodiny v každém z nich. Druhá část práce se věnuje tématu paliativní péče. Popisuje základní principy u dospělých pacientů v terminálním stádiu nemoci a dále postupy v dětské i perinatální paliativní péči. V závěru pak představuje prakticképostupypři zaváděnípéče ve Fakultnínemocnici Královské Vinohrady v Praze. Součástí jsou i kazuistiky z působení paliativního týmu.
Rodina a její role ve vnímání současné zdravotnické etiky
Teubner, Michal ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Diplomovápráce se zabývá tématem rodiny a přístupu k ní v kontextu současné zdravotnické etiky. V úvodupopisuje vnímánírodinyz pohleduvybranýchhumanitnícha společenských věd a stanovuje prvky, které jsou společné pro všechny obory včetně zdravotnictví. První část se pak zabývá vývojem vztahu mezi lékařem, pacientem a jeho rodinou a to od paternalistickéhovztahupřesinformovaný souhlas až po dříve vyslovené přání. Jednotlivé instituty dává do spojitosti s legislativními i etickými normami a poukazuje na dilemata v jejich chápání. Současně řeší možnosti zapojení rodiny v každém z nich. Druhá část práce se věnuje tématu paliativní péče. Popisuje základní principy u dospělých pacientů v terminálním stádiu nemoci a dále postupy v dětské i perinatální paliativní péči. V závěru pak představuje prakticképostupypři zaváděnípéče ve Fakultnínemocnici Královské Vinohrady v Praze. Součástí jsou i kazuistiky z působení paliativního týmu.
Práva a postavení pacientů v rámci zásahu zdravotnické záchranné služby
ZRŮSTOVÁ, Simona
Každého pacienta je nutné považovat za jedinečný subjekt a respektovat jeho práva. To vyžaduje individuální přístup zdravotnických záchranářů. Ti by měli klientovi poskytnout pocit bezpečí, jistotu pomoci a brát ohled na to, že pacient je vystaven stresu, který může změnit jeho chování. S tím se musí zdravotnický záchranář vyrovnat,nenechat se ovlivnit, umět předcházet konfliktům a chovat se podle pravidel zdravotnické etiky. Cíli této práce bylo zmapovat úroveň znalostí pacientů v oblasti svých práv a zjistit jejich názor na přístup a chování zdravotnických záchranářů při zásahu zdravotnické záchranné služby. Znalostmi zdravotnických záchranářů o právech pacientů a jejich dodržování se zabývá třetí stanovený cíl bakalářské práce. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zda je právní informovanost pacientů týkající se zásahu zdravotnické záchranné služby dostatečná a jak pacienti hodnotí přístup a chování zdravotnických záchranářů při zásahu zdravotnické záchranné služby. Ke třetímu cíli byla stanovena výzkumná otázka: jaký je názor zdravotnických záchranářů na dodržování práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení základních pojmů problematiky zdravotnické etiky, její historie a vývoje. Nejpodstatnější částí práce je etika urgentní medicíny a problematika práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Práce dále pojednává o etických dilematech,které zdravotničtí záchranáři během svých výjezdů řeší a neméně důležitou oblastí jsou rozebraná jednotlivá práva pacientů včetně zákonných norem, které je upravují. Výzkumnou část tvoří rozhovory se dvěma skupinami respondentů: osmi zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a osmi pacienty, kteří využili jejich služeb. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon a následně zpracovány do textu. Z výzkumu vyplynulo, že právní informovanost pacientů je nedostatečná. Na první pohled byli všichni pacienti s výjezdem zdravotnické záchranné služby spokojeni a neměli žádné námitky. Po cílených dotazech na dodržení jednotlivých pacientských práv jsem došla k závěru, že v některých případech nebylo dodrženo právo na soukromí a stud pacienta. Pacienti nebyli dostatečně informování o svém zdravotním stavu a výkonech, které zdravotničtí záchranáři prováděli. Žádný z dotazovaných zdravotnických záchranářů nedodržel právo pacienta znát jméno zdravotnického pracovníka, který ho ošetřuje. Sami zdravotničtí záchranáři se k problematice práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči vyjádřili v tom smyslu, že se o jejich dodržování snaží, ale ne vždy to lze. O etickém kodexu Práv pacientů slyšeli, ale vyjmenování jeho obsahu jim činil problém. Jako nejčastější důvod pro nedodržování práv pacientů uváděli výjezdy k osobám pod vlivem alkoholu, drog nebo k pacientům s poruchami vědomí. Překvapivým výsledkem výzkumu bylo zjištění,že polovina dotazovaných zdravotnických záchranářů během své praxe použila vůči pacientovi násilí. Mezi skupiny pacientů, ke kterým jezdí respondenti výzkumu neradi, patří nejčastěji Romové, lidé bez domova a opakovaně volající pacienti. Bakalářská práce přispěje k lepší informovanosti zdravotnických záchranářů i laické veřejnosti o dodržování práv pacientů. Zdravotničtí záchranáři mohou využít postřehů pacientů a odstranit tak nedostatky, kterých se při svých výjezdech dopouštěli.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.